Bezpečnostní situace v Izraeli – výměna Gilada Šalita

V říjnu a prosinci 2011 bylo z izraelských věznic ve dvou vlnách propuštěno 1027 palestinců a izraelských arabů výměnou za uneseného vojáka izraelské armády Gilada Šalita. Němci a Egypťany vyjednaná dohoda mezi hnutím Hamas a izraelskou vládou byla dodržena oběma stranami a nebyla nijak porušena. Izrael ještě nikdy nevyměnil takové množství zadržovaných za jediného vojáka. Z propuštěných vězňů jich bylo 280 odsouzeno na doživotí za plánování a provedení teroristických útoků. Ahmed al-Jabari, vojenský vůdce Hamasu, uvedl, že jsou zodpovědni za smrt 569 izraelských civilistvů.

Nabízí se otázka jak by tato výměna mohla ovlivnit bezpečnostní situaci v Izraeli, která je v současné době relativně klidná. Už při předávání vězňů někteří z oslavujících palestinců volali po zajmutí dalších izraelských vojáků. 100000 dolarů nabídla jedna izraelská rodina za zabití propuštěného vraha jejich dítěte a vyvolala tak reakci saudského prince a duchovního, kteří nabídli milion dolarů jako odměnu za unesení dalšího vojáka.

Můžou tedy propuštění vězni dodat Hamasu sílu na zažehnutí dalších bojů? Může být konflikt vyprovokován ze strany Izraele? V případě vypuknutí nepokojů by musela izraelská vláda vynaložit zdroje na jejich zažehnání a mohla by se tak stát náchylná k hrozbám ze zahraničí, například ze strany Íránu, se kterým má v současné době vyhrocené vztahy.

Výměna vězňů ale nemusí mít negativní důsledky, mohla by uklidnit vztahy v Izraeli a posílit důvěru mezi znepřátelenými stranami. Se zlepšenou vnitropolitickou situací by mohla izraelská vláda začít efektivněji řešit nesváry s okolními státy.

Kromě několika novinových článků se možným vývojem po výměně vězňů nikdo extenzivně nezajímal. Články se většinou zabývají samotným aktem předání vězňů a vyjednáváním, které k němu vedlo. Jediné zmínky o budoucím vývoji jsou zprávy, že se izraelská vláda bude snažit udržet izraelsko-palestinské násilí na současné nízké úrovni.

Při vypracování otázky bych srovnal několik faktorů z doby před a po výměně. Například jak se vyvíjí podpoda hnutí Hamas a ostatních radikálních hnutí vůči podpoře palestinské samosprávy, zda se snížila či zvýšila četnost vzájemných útoků a jestli se nějak změnil postoj palestinců k izraelské vládě. Srovnání jak probíhala a probíhají ostatní jednání mezi Izraelem a Hamasem by poskytlo zprávu o zlepšení či zhoršení důvěry mezi oběma stranami. Data bych shromažďoval z oficiálních kanálů izraelské vlády a ze zdrojů mezinárodních organizací. Dalším důležitým vodítkem by pro mě byly předchozí výměny vězňů a vývoj situace po nich, zde bych mohl čerpat z odborných publikací.

Nejdříve bych popsal jak probíhala jednání a situaci před výměnou vězňů, následně pak situaci po výměně. Zahrnul bych také reakce mezinárodního společenství a okolních států. Poukázal bych na to, co se změnilo a nastínil bych jak negativní, tak i pozitivní možné scénáře budoucího vývoje. Získané údaje by tyto hypotézy buďto potvdili nebo vyvrátili. Výstupem práce by pak byla analýza možného směřování izraelsko-palestinských vztahů. Zároveň by zpracování představovalo možný vývoj postoje Izraele k sousedním státům v souvislosti s řešením izraelsko-palestinské otázky.